Jak může nesmrtelný Bůh komunikovat se smrtelným člověkem?

Napadají vás nějaké možnosti? Třeba… by se Bůh mohl zjevit každému člověku zvlášť a všechno mu osobně vysvětlit. Nebo by mohl v každé generaci a kultuře vyvolit nějakou osobu, která by byla jeho poslem. Nebo by mohl vymyslet médium, které by přetrvalo věky a bylo by přístupné každému člověku.

Vznik takového média umožnil vynález písma.

Před vynálezem písma si lidé o Bohu jen vyprávěli. A ústní způsob předávání informací je náchylný ke změnám, zkreslení, přehánění a mystifikaci – to je problém, který se v lidské komunikaci objevuje odjakživa.

Co když Bůh inspiroval vynález písma, aby mohl člověk tvořit texty, které jsou mnohem méně náchylné ke změnám? Písmo bylo vynalezeno před asi 5 000 lety na Východě, kolem roku 2 000 př. Kr. pak vznikla semitská abeceda. Nejstarší texty Starého zákona byly napsány asi o 500 let později. Jsou tedy mladší než velké mýty Orientu.

Pokud skutečně existuje Bůh, který se lidem chce zjevit a chce, aby se toto zjevení zachovalo v neměnné podobě – jaký lepší nápad mohl mít než dát vzniknout písmu?

Texty, které dnes najdeme v Bibli, napsali lidé, které Bůh inspiroval – a to tak, že se jim zjevil nebo s nimi mluvil. Dělíme je do dvou částí.

STARÝ ZÁKON se skládá z téměř 40 různých spisů, které byly napsány v předkřesťanské době. Najdeme v nich dějiny národa, který si Bůh vyvolil, aby se o něm dozvěděl celý svět. Jsou zde knihy moudrosti, naučení, prorocké výroky i předpovědi. Vše ve Starém zákoně směřuje k příchodu takzvaného Mesiáše – Božího Syna, který zachrání svět a lidi. Spasitele, který skoncuje se smrtí. Starý zákon vypráví o tom, co člověk ztratil, a zároveň poukazuje na toho, kdo mu to vrátí: židovského Mesiáše Ješuu ben Davida (Ježíše), v němž Bůh objímá celý svět.

NOVÝ ZÁKON, napsaný ve druhé polovině 1. století po Kristu, podává ve svých 27 spisech zprávu o naplnění všeho, co Starý zákon předpověděl. Popisuje skutky Ježíše, který skrze svoji smrt dal život všem ostatním, kteří jsou poznamenáni smrtí. Nový zákon vypráví o hnutí, které Ježíš započal a které dnes nazýváme církví. Představuje nový způsob života a mluví o věčnosti, která čeká na všechny, kteří Ježíše milují.

Tuto sbírku spisů, Starý a Nový zákon, nazýváme „Bible“. Jako křesťané věříme, že ji Bůh dal lidem, aby se dozvěděli, jak uniknout smrti a najít věčný život, pro který je Bůh původně stvořil. Bible je pro nás křesťany knihou spasení, neomylné zjevení Boží vůle a Božích záměrů. Je také zdrojem naší etiky. Ukazuje, že ve vesmíru nejsme sami, ale že patříme k velkému celku, který máme harmonicky podporovat. Protože na vznik této knihy dohlížel sám Bůh, považujeme ji za důvěryhodnou.

Jestliže nám Bůh skutečně napsal tento „dopis“, nemíní tím oslovit jen lidstvo obecně, ale vás osobně. Není to neuvěřitelné? Velký Stvořitel vesmíru se zajímá o vás a mě osobně! Našel způsob, jak se nám zjevit. Už jste jeho dopis otevřeli?

---

Biblické texty k dalšímu studiu:
Žalmy 119,105; Přísloví 30,5.6; Izajáš 8,20; Jan 17,17; 1. Tesalonickým 2,13; 2. Timoteovi 3,16.17; Židům 4,12; 2. Petrova 1,20.21