×
Znám babičku, která píše blog, tedy vede něco jako internetový deník.
Chce tak zanechat stopu v životech svých vnoučat a předávat jim moudrost a pravé hodnoty. Každou středu se na jejích stránkách objeví nový příspěvek. Jednou tam byl následující citát: „Špatné je špatné, i když to dělají všichni. Správné je správné, i když to nedělá nikdo.“
Byla to pro mě výzva k zamyšlení. Kde stojím já? Jsem součástí hlavního proudu, nebo osobností s vlastním názorem? Chci být jiný, nebo raději moc nevyčnívat? Dovolte mi představit vám jeden biblický pojem. Je to „ostatek“. Že to zní neobvykle? Souhlasím, není to něco, o čem by člověk slýchal každý den. Přesto se princip „ostatku“ jako červená nit táhne celou Biblí.
Téměř na jejím začátku stojí dramatický příběh velké katastrofy – potopy, která zaplavila celý svět. Zároveň je to příběh jedné výjimečné rodiny: Noemovy rodiny. Byli prvním ostatkem, zmíněným v Bibli. „Zachován byl pouze Noe a to, co s ním bylo v arše“ (1. Mojžíšova 7,23). Ale proč právě Noe? Čteme o něm toto: „Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem“ (1. Mojžíšova 6,9). Bůh mu řekl: „…ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý.“ „Noe udělal všechno, jak mu Hospodin přikázal“ (1. Mojžíšova 7,1.5).
Rozdíl mezi Noemovou rodinou a zbytkem světa spočíval v tom, že oni Božímu poselství uvěřili. Následovali Boha vírou. Sami se rozhodli být ostatkem. Přijali Boží podmínky, a to jim nakonec zachránilo život.
O několik kapitol dále čteme příběh Abrahama. I on bezvýhradně důvěřoval Bohu, když ho vyzval, aby opustil svůj domov a odešel do země, kterou mu sám ukáže. I on patřil k tomuto ostatku.
Později izraelský národ, usídlený uprostřed pohanských národů, měl uctívat jediného pravého Boha a dodržovat jeho přikázání. Boží lid neměl patřit mezi ty, kteří se přizpůsobují davu. Měl mít svůj speciální profil a být pro ostatní požehnáním.
Bible nám o těchto postavách vypráví, aniž by je idealizovala. I oni byli jen lidé a dělali chyby. Přesto je Bůh vybral jako své vyslance. Svěřil jim důležité úkoly. Takový je Bůh! Dává každému příležitost být součástí ostatku!
Začali jsme u Noema a jeho rodiny a nyní se dostáváme až na samotný konec Bible. I zde hraje ostatek velmi důležitou roli. Na konci času, krátce před Ježíšovým návratem, pošle Bůh obyvatelům Země poslední varovné poselství. To je symbolicky znázorněno v poslední knize Bible – ve Zjevení. Tři andělé letí středem nebe a vyzývají lidi, aby vzdali úctu pravému Bohu. Oznamují porážku Božích nepřátel a popisují důsledky pro ty, kteří neuctívají Boha, ale jeho protivníka (Zjevení 14).
Bůh vyzývá své věrné následovníky, ostatek, aby se pevně drželi jeho přikázání a zachovali víru v Ježíše. Toto poselství mají ti, kteří zůstali, předávat lidem ve svém okolí. V tomto posledním čase bude každý člověk konfrontován s Božím poselstvím a bude se muset rozhodnout buď pro Boha, nebo proti němu.
„Špatné je špatné, i když to dělají všichni. Správné je správné, i když to nedělá nikdo.“ Zjevení 12–14 popisuje, jak satan zmobilizuje všechny síly, aby odvrátil lid od milujícího, věrného a pravého Boha. Přesto budou lidé, kteří se v této době postaví na stranu pravdy. Bible je nazývá – ano, ostatkem.
Chcete být jiní? Nebo raději stejní jako všichni ostatní? Bude snadné v poslední době světových dějin šířit Boží poselství? Pravděpodobně ne. Ale přesto doufám, že moje rozhodnutí nebude ovlivněno většinou nebo snahou vyhnout se nepohodlí, ale tím, co je skutečné, pravdivé a správné.
Biblické texty k dalšímu studiu:
1. Mojžíšova 7,23; 12,1–3; 5. Mojžíšova 4,6–8; Ezdráš 9,8; Izajáš 11,11; Jeremjáš 23,3; Sofonjáš 3,12; Římanům 11,1–7; 1. Petrova 1,16–19; 2. Petrova 3,10–14; Zjevení 12,17; 14,6–12; 18,1–4
