Napadlo tě někdy, co vlastně Ježíš dělá teď, když už není na zemi jako člověk?
Je zaneprázdněný „důležitějšími“ věcmi? Co asi dělá PRÁVĚ TEĎ?
O životě Ježíše na této zemi víme poměrně hodně. Když slyšíme jeho jméno, představíme si nejspíš muže kolem třiceti let, střední postavy, s hnědými dlouhými vlasy a plnovousem, oblečeného v bílém lněném rouchu a jednoduchých sandálech. Možná se nám vybaví obraz Ježíše na kříži nebo prázdný hrob v neděli ráno po jeho vzkříšení. Poslední událost, o níž se dozvídáme, je jeho nanebevstoupení. Co se ale stalo potom a co dělá teď? To mnohým není jasné.
List Židům v Novém zákoně nám říká, že jeho úkolem teď je zastupovat nás jako „velekněz“ před soudem. Velký nepřítel Boha a svůdce lidí – satan – nás totiž obžaloval, protože každý z nás zhřešil – porušil Boží zákon. Satan je tedy toho názoru, že po právu patříme jemu a neměli bychom dostat věčný život. Ježíš se proti tomu staví a brání nás. Odkazuje na svůj vlastní dokonalý život, který nám chce přičíst, a na svou zástupnou smrt, při níž na sebe vzal náš trest.
Ve starověkém Izraeli tuto důležitou nebeskou událost symbolizoval chrám. Měl to být obraz, ilustrace toho, co Ježíš později v nebi vykoná skrze svou skutečnou oběť. Všechny zvířecí oběti minulosti jen poukazovaly na to, co se jednoho dne, na jaře roku 31 po Kr., stane na kříži: „Beránek“ vyvolený Bohem, Ježíš Kristus, zemře místo nás za naše hříchy, abychom my mohli žít věčně.
Prorok Daniel tento soud líčí prostřednictvím působivých obrazů: „Viděl jsem, že byly postaveny stolce a že usedl Věkovitý. Jeho oblek byl bílý jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho stolec – plameny ohně, jeho kola – hořící oheň. Řeka ohnivá proudila a vycházela od něho, tisíce tisíců sloužily jemu a desetitisíce desetitisíců stály před ním. Zasedl soud a byly otevřeny knihy“ (Daniel 7,9.10). Dozvídáme se také, že soud v nebi zasedne krátce před návratem Ježíše. Na zemi bude pokračovat normální světový řád, dokud soud neskončí. Potom Ježíš podruhé sestoupí na zem, aby si odvedl ty, kteří byli právě zproštěni viny.
Z 8. a 9. kapitoly knihy Daniel vyplývá, že soud už začal. Objasňuje také, že účelem soudu je očištění nebeské svatyně. Jak ale mohla být znečištěna?
Když člověk zhřeší, stane se, obrazně řečeno, „nečistým“. Satan působí i na ty, kteří stojí na Boží straně – aby je pak mohl obvinit. Díky Ježíši se znečištěná osoba může očistit. Tím se ale „nečistota“ dostává do nebeské svatyně, protože Bůh přebírá za naše selhání odpovědnost. Na konci věků bude svatyně očištěna – satanova obvinění se obrátí proti němu samotnému.
Je důležité pochopit, že v první fázi soudu, která trvá až do Ježíšova návratu, nebude odsouzený nikdo! Každý, kdo patří Bohu, je zproštěn viny díky zásluhám Ježíše na kříži. To znamená, že naše občanství v nebi nám už bude oficiálně uděleno. Při druhém Ježíšovu příchodu bude tento proces definitivně završen a my se budeme moci radovat, že už nás nikdo nebude moci z ničeho obvinit.
Budeme moci žít věčně! Ráj bude zase náš! Těším se na to!
Biblické texty k dalšímu studiu:
3. Mojžíšova 16; Daniel 7,9–27; 8,13.14; 9,24–27; Zacharjáš 3,1–5; Židům 1,3; 2,16–18; 4,14–16; 8,1–5; 9,11–28; 10,19–22; Zjevení 8,3–5; 11,19; 14,6.7.12