×
Přikázání, zákony, pravidla?
„Ne, děkuji,“ možná si pomyslíte. „Pak už život není žádná zábava! Chci svou svobodu!“
Zákony a předpisy obvykle nejsou něco, co by nás lidi nadchlo. Připomínají nám suché paragrafy a zaprášené pořadače. Chápeme sice, že jsou důležité pro regulaci společného soužití, ale zároveň s nimi máme spojené omezení a odříkání. Pokud jde o Boží přikázání, je tomu ale přesně naopak. Jakkoli to může znít paradoxně, Boží přikázání nás osvobozují! Mění nás zevnitř.
Mluvíme o Desateru přikázání. Ježíš tyto zásady ve svém životě dokonale naplňoval, aniž by kdy porušil jediné z nich. Ukázal také jejich hlubší význam: zasahují až do našich myšlenek a motivů. Boží zákon je vyjádřením Boží lásky a spravedlnosti. Popisuje Boží představu o tom, jak můžeme milovat Boha a jeden druhého. Přesně to nám chtěl Ježíš říct.
Je zajímavé, že po staletí Desatero neztratilo nic ze své aktuálnosti. Tvoří základ Boží smlouvy s lidmi. Ježíš na nich během svého pobytu na zemi nic nezměnil. Spíše je potvrdil a ukázal, jak je dodržovat v praxi.
Bez Desatera bychom si neuvědomili, že máme vůbec nějaký problém s hříchem a že potřebujeme Spasitele. Bez něj by neexistovala definice dobra a zla. Na Božím soudu je proto měřítkem, podle kterého se bude posuzovat náš život. V našem každodenním životě je jako zrcadlo, které nám ukazuje, kým skutečně jsme. Uvědomujeme si tak svou nedokonalost a obracíme se na Ježíše s prosbou o pomoc. Vidíme, že neodpovídáme Božímu ideálu: jsme hříšníci.
Každý z nás Boží přikázání porušil. Nebo snad existuje někdo, kdo nikdy nelhal, nikdy nezáviděl nebo neřekl nevlídné slovo? Žádný člověk není bez hříchu. Boží zákon nám nastavuje zrcadlo a ukazuje nám, že potřebujeme spasení. Není prostředkem ke spasení. Zrcadlo nám ukáže náš skutečný stav, ale neočistí nás. Je proto marné snažit se získat spasení dodržováním Božího zákona. Nikdo si nemůže věčný život zasloužit; ten nám může darovat pouze Ježíš.
Když obdržíme takový dar, aniž bychom pro to cokoliv udělali, budeme chtít Boží přikázání dodržovat. Je to prostě projev naší lásky k Ježíši. On nám v tom zároveň pomáhá. Bible to popisuje tak, že Bůh chce vepsat svůj zákon do našich srdcí.
Nezní to lákavě? Pokud byl Ježíš šťastný, když žil v souladu s Božím zákonem, musí to fungovat i u nás. Navíc budeme příkladem pro ostatní lidi, důkazem, že Bůh může měnit lidská srdce.
Ještě jedna myšlenka na závěr: Věřím v Boha. A věřím, že pro nás chce to nejlepší – a o nic méně než to. Zvu vás k tomu, abyste Boží zákon nevnímali jako vězení, ale jako to, čím ve skutečnosti je: zákon svobody.
A když uděláme chybu, víme, že u Ježíše najdeme odpuštění. Bible totiž říká: „Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane…“ (Přísloví 24,16).
Biblické texty k dalšímu studiu:
2. Mojžíšova 20,1–17; 5. Mojžíšova 5,6–21; 28,1–14; Žalmy 19,8–15; 40,8.9; Matouš 5,17–20; 22,36–40; Jan 14,15; 15,7–10; Efezským 2,8–10; Židům 8,8–10; 1. Janova 2,3; 5,3; Jakub 2,12; Zjevení 12,17; 14,12
