Zažili jste, jaké to je, když vás Ježíš osvobodí?
Pokud ano, měli jste potřebu říct o tom ostatním, kteří také začali být zvědaví? Setkali jste se už s lidmi, kteří v Ježíši našli novou sílu, naději a odpuštění? Myslím, že takové zkušenosti jsou ty nejkrásnější – nic se jim nevyrovná. Ale jak to bude dál, co se bude dít od této chvíle až do doby, kdy se setkáme s Ježíšem osobně? Jak bude vypadat naše cesta do Božího království?
Následovat Ježíše znamená ho napodobovat: učíme se od něj správně myslet, být a jednat – správně ve smyslu zachování a ochrany stvořeného života. Učíme se žít podle principů lásky.
Podobat se Kristu je cílem, který má každý Ježíšův následovník před očima: je to čistota myšlenek a záměrů, radost z druhých i radost ze sebe.
Ať žijeme jakkoli, ať děláme cokoli, vždy chceme mít Ježíše po svém boku, dokonce ve svém středu. S Ježíšem se žije úplně jinak než bez něj. S ním dbáme na krásu svých slov, činů i myšlenek. Život s ním nás mění. Jdeme v jeho stopách (1. Janova 2,6).
Není to ale výzva k uniformitě. Žijeme na planetě s různými kulturami a zvyklostmi. Nejde o to, aby křesťané formálně sjednotili celý svět. Určité principy se však týkají nás všech: jednoduchost a skromnost, čistota a hygiena, zřeknutí se vnější okázalosti ve prospěch vnitřní krásy (1. Petrova 3,4).
Stejně tak nám jako Ježíšovým následovníkům není lhostejné, jak je na tom naše tělesné a duševní zdraví. S Ježíšem se těžko dá rozmařile hodovat, opíjet se nebo používat omamné látky. Závislosti se neslučují s následováním Ježíše, který nás chce osvobodit. Škodí našemu tělu a – co je ještě závažnější – i naší duši. Právě skrze ni vstupujeme do spojení s Duchem svatým! Láska k Bohu také znamená, že se dobře starám o své tělo a duši, protože jsou Božím darem.
Být křesťanem neznamená zříkat se dobrých věcí, naopak, je to život v hojnosti (Jan 10,10). Když nám Bible dává konkrétní rady ohledně životního stylu, vždy jde o naše štěstí a blahobyt, o naši ochranu. Zároveň také o to, abychom do tohoto světa přinášeli změnu – a to změnu k lepšímu.
„A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé“ (Římanům 12,2).
„Obnova mysli“ znamená, že se učíme myslet jinak, nově. Ježíšovi následovníci usilují o to, aby mu stále více rozuměli a lépe odráželi jeho povahu a způsob myšlení.
Bůh má moc zcela proměnit náš život. Pokud se mu otevřeme, zažijeme, že Boží přítomnost dává úplně nové, praktické vhledy pro náš každodenní život. Je to, jako bychom se dívali Ježíši do očí a neustále se ho ptali: „Ježíši, co máme dělat teď?“
Pravděpodobnost, že bychom jednali špatně, by byla překvapivě malá. Takto společně vstupujeme do Božího království.
Biblické texty k dalšímu studiu:
1. Mojžíšova 7,2; 2. Mojžíšova 20,15; 3. Mojžíšova 11,1–47; Žalmy 106,3; Římanům 12,1.2; 1. Korintským 6,19.20; 10,31; 2. Korintským 6,14–7,1; 10,5; Efezským 5,1–21; Filipským 2,4; 4,4–8; 1. Timoteovi 2,9.10; Titovi 2,11.12; 1. Petrova 3,1-4; 1. Janova 2,6; 3. Janova 2