×
Většina lidí se někdy v životě zeptá, jestli existuje Bůh.
Někteří tehdy, když se jim narodí dítě, a oni jsou svědky příchodu nového života na svět. Jiní zase, když pozorují přírodu a napadá je, že to všechno přece nemohlo vzniknout pouhou náhodou. Další pak, když stojí u smrtelné postele blízkého člověka a přemýšlejí, jestli to opravdu bylo všechno…
Existuje Bůh? Byla doba v mém životě, kdy bych na tuto otázku odpověděla jednoznačným NE. Boha nemůžeme vidět ani slyšet a neexistuje žádný vědecký důkaz o jeho existenci.
Ale podívejme se na to z druhé strany: co kdyby zítra existenci Boha někdo dokázal? TO by mě znepokojilo. Pak by musel existovat nějaký fyzikální přístroj, kterým bychom ho mohli změřit, nebo nějaký testovací postup... Jaký by to byl Bůh, tak malý a vypočitatelný?
Ještě že to nejde! Skutečnost, že Boha nelze dokázat, nehovoří PROTI němu, ale naopak PRO něj! Věda nevyřeší otázku existence Boha. Může zkoumat jeho stopy, ale ne jeho samotného.
Většina lidí na světě – a dokonce i většina lidí v Evropě – věří, že existuje „něco nad námi“. Ale k čemu nám to je? Je Bůh neosobní kosmická energie? Je mysticky přítomen v přírodě a ve všem živém? Nebo je osobním protějškem? Zajímá se o nás, nebo ne? Je dobrý, nebo zlý? Je jeden, nebo je jich víc?
Naše jediná možnost, jak se o Bohu něco dozvědět, je, že on sám udělá první krok a nějakým způsobem se nám ukáže! A to by byl zároveň důkaz, že s námi chce mít vztah.
Věřím, že to udělal – skrze Bibli. Ta nám představuje Boha osobního. A také Boha protikladů. Na jedné straně je všemocný, vznešený, velký a neúplatný. Na druhé straně je plný lásky a soucitu. Ježíš nám ho představuje jako otce, protože je přesně takový, jaký by měl být dobrý a milující otec.
Nejde o intelektuální poznání nebo o myšlenkovou hříčku. Jde o vztah. Někdo jednou řekl: „K čemu je ti Bůh, když to není TVŮJ Bůh?“ Bůh s vámi chce mít vztah. Možná si to teď nedokážete představit, možná vás ta představa dokonce děsí. Ale možná je Bůh úplně jiný, než jste si dosud mysleli.
Moje cesta s Bohem začala jednoduchou modlitbou: „Pokud opravdu existuješ, dej se mi poznat.“ Nejde o to žádat nějaké znamení jako důkaz. Bohu nemůžeme diktovat, jak se má projevit. Ale pokud je to Bůh, pak se projevit může.
V mém případě veškeré odmítání Boha najednou zmizelo. Z jednoho okamžiku na druhý dostal Bůh v mém životě místo. Bylo to, jako by mi říkal: „Proč se mnou tolik bojuješ?“ Začala jsem s ním mluvit. Bible mě najednou začala velmi zajímat. A viděla jsem, jak Bůh v mém životě působí.
Možná je to podobné i u vás. Jsem přesvědčená, že každému, kdo ho upřímně hledá, dá odpověď. Možná úplně jinou, než jsme čekali. Ale určitě takovou, že vznikne jistota, která roste tím víc, čím víc ho poznáváme.
Můj život už není stejný. Bůh je pro mě osobním partnerem, kterému důvěřuji. Mým Otcem v nebi.
Kdo je Bůh? Nenechte tuto otázku ve svém životě bez odpovědi!
Biblické texty k dalšímu studiu:
1. Mojžíšova 1,1; 5. Mojžíšova 4,35; Žalmy 103,8.13; Jan 3,16; 14,9; 1. Timoteovi 1,17; 1. Janova 4,16; Zjevení 4,11
